3. kapitola

18. dubna 2008 v 14:34 | Stesii |  -*Harry Potter a moc země*-
limit pěti komentářů jste splnili na výbornou , takže tady máte za odměnu další, v pořadí třetí kapitolku. Limit je tentokrát 10 komentářů a opět platí : čím víc komentů , tím dřív bude kapitola. :D
PS: byla bych ráda i za nějakou objektivní kritiku :D

Harry opět prožíval onen nepopsatelný pocit při přemisťování. Nějaká síla ho nejdřív stlačila tak, že nemohl dýchat a potom ho zase začal natahovat do výšky, až si myslel, že se musí jeho tělo každou chvíli rozdělit na dvě části a pak byl naopak roztahován do šířky. Hned potom, co tyto pocity odezněly, dopadl prudce nohama na asfalt nějaké silnice.
Když se Harry rozhlédl kolem sebe , mohl vidět pouze holou zem se sem tam roztroušenými trsy trávy a do dáli se táhnoucí silnici bez jediné zatáčky. Tázavě se podíval na svého průvodce.
"Co tady děláme, teda....jak se vlastně jmenuješ?"zeptal se přímo a nadzvedl jedno obočí.
"Aha, promiň. Co jsem to za hlídače, když se ani nepředstavím první bytosti, kterou potkám?" zakroutil nevěřícně hlavou nad svou hloupostí."Tak tedy, můžeš mi říkat Christian."
"Těší mě." odpověděl Harry. " A co tu tedy děláme, Chrisi?" pobídl Christiana, když se k žádnému vysvětlování neschylovalo.
"Je to celkem jednoduché. Na tomhle místě nemají lidé co dělat a ani nemají šanci se sem dostat. Tím pádem ty nejsi člověk." sdělil mu vážně mladý muž a zpytavě se na Pottera zadíval, jako by si myslel, že má svůj původ napsaný na čele. Neměl, ale bylo na tom čele přece jen něco zajímavého a konkrétně nějaká jizva ve tvaru velmi podobném blesku.
Harry se nad tím zamyslel. Od té doby, co ho zabili a byl poslán zpět do minulosti , neměl vůbec čas nad něčím přemýšlet. Nejdřív louka a jeho tělo, potom návrat do doby, kdy letěl zachránit svého kmotra z ministerstva...Když tak nad tím přemýšlel, už uběhlo minimálně několik hodin od té doby, kdy se sem dostal, i když to nemohl vědět přesně, vždyť byl v bezvědomí. Ale Sirius byl určitě v pořádku, protože nebyl důvod chodit do místnosti s obloukem, když se vlastně ani nedostal na ministerstvo. V tom případě si o něj ale jistě dělají všichni starosti. Jenže když nebude on, nebudou mít tolik problémů v budoucnosti. Jistě , Voldemort žije, ale proč by si on, Vyvolený, nemohl na chvilku odpočinout od onoho stresu , který zažívá nepřetržitě už několik let?
"Já sám nevím, co to má znamenat , takže ode mě odpověď nečekej." řekl směrem ke Christiánovi.Až potom si Chlapec, který přežil všiml toho zaujatého pohledu jeho společníka. "Ehm, co je na mém čele tak zajímavého? Nemyslím si, že je slušné na někoho takhle zírat."
"Jasně, promiň." Po krátkém a poněkud trapném tichu opět promluvil Chris. "Tak pojď, odvedu tě někam , kde to budeme moct probrat a ukážu ti tvůj pokoj, kde budeš prozatím bydlet. Nepředpokládáš doufám, že tě hned vrátím zpátky na Zem? To totiž asi hned tak nepůjde, jestli teda vůbec." Na Harryho trochu podezíravý pohled dopověděl. "Za prvé: nemám takovou moc, abych mohl přesouvat obyvatele různých světů z jednoho do druhého. A za druhé: není vůbec jisté, kam vlastně patříš, když nejsi člověk ani skřet, zvíře a dokonce ani žádné kouzelné monstrum. Na zemi by se měly vyskytovat jenom tyhle druhy, ale vzhledem k tomu , že nejsi ani jedno z toho, nevím nevím, kam tě vlastně zařadit."
Harry zaskočen tím prohlášeném, zůstal na chvíli na Chrise zírat a potom se opatrně zeptal. "A kdo tedy rozhoduje o tom, kam kdo patří? Já tady nemůžu zůstat napořád!"
"Neboj se, nebude to tak hrozný , jak se ti to teď zdá. Ale dost řečí, je už dost pozdě. Sice ti to asi nepřijde, ale tady není čas určovaný sluncem a měsícem , tmou a světlem. Tady je světlo pořád a tmu poznáš jen pokud se zabarikáduješ uvnitř domu tak, aby ti dovniřt nepronikl ani paprsek světla. A to je při architektuře, kterou tady používáme, dost velký problém. Ale hodinky máme a ty moje právě ukazují tři hodiny ráno."
"Aha , no jsem docela unavený ale nevidím tady nikde nic, co by se mohlo podobat domu nebo alespoň posteli."
"To je dobře , že nic nevidíš. Všechno je pod zastíracími kouzly. Koukej a uč se." usmál se Christian a začal postupně mávat hůlkou na okraje silnice. Po jejím obvodu se začaly z ničeho nic objevovat domy v antickém slohu jako ze starého Řecka a Říma. Okolní pustina se proměnila na upravené zahrady s fontánkami a teplomilnými rostlinami, olivovníky, palmami a spoustou dalších.
"Abych se přiznal, tohle jsem opravdu nečekal." vyslovil svůj obdiv Harry. Nikdy nic tak mystického a starověkého neviděl. Dokonce ani Bradavický hrad se tomu nemohl rovnat.
"Já vím, sice jsem ve vašem světě byl asi před patnácti lety na návštěvě, ale vypadá to tam teda hrozně. Tohle je proti tomu ráj. Tak pojď. " odpověděl Chris a vedl Zlatého chlapce do jednoho z těchto domů.
Na toho právě dolehla únava celou svou vahou. Skoro nevnímal, když procházeli nádhernými vzdušnými honosnými chodbami. Když mu jeho průvodce ukázal jeho budoucí pokoj, šel Harry rovnou cestou do postele. Poslední, co viděl, než upadl do hlubokého životodárného spánku, byl strop nad jeho hlavou s velmi zvláštní malbou květů a stromů.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikněte , že jste tu byli

Here!

Komentáře

1 Aknel Aknel | Web | 18. dubna 2008 v 16:46 | Reagovat

Skvělá kapitolka. Začíná se to moc dobře vyvíjet. Doufám ,že co nevidět přidáš další. :)

2 Sue Sue | Web | 18. dubna 2008 v 17:08 | Reagovat

Ahojky. Děkuji za spřátelení. ;-) Chtěla jsi konstruktivní kritiku... Tady se toho podle mě nic moc konstruktivně skritizovat nedá... Nebo se mi to až přespříliš líbí a je mi líto to kritizovat... :-) Nejsem si jistá... Nebo je tady ještě jedna možnost... Nechce se mi přemýšlet, protože je pátek. :-D Snad ti tvé přání splní někdo jiný... Jinak... Velmi se mi to líbí a jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet... Měj se hezky.

3 Sherina Sherina | 18. dubna 2008 v 17:30 | Reagovat

další zajímavá kapitolka :)

4 Lajheril Lajheril | Web | 18. dubna 2008 v 18:56 | Reagovat

Krásná kapitolka. Moc! A konstruktivní kritika je vážně těžká napsat. Máš to nádherně udělané slohově a to je asi největší + tvé povídky. Moc krásně se to totiž pak čte. A děj, ten se dá skousnout vždycky, když je dobrý autor a pěkně to vylíčí. A já myslím, že tvůj děj se fajn. Nechá čtenáře pořád jen čumět na obrazovkua přejíždět očima sem tam, semtam. takže jednoslovně: FAJNE!

Ale jednu výčitku MÁM  a to ty limity!!! Co to je prosímtě? Jasně i já je někdy ( mno...někdy tak za těch 83. kapitol jsem to dala tak 5x). A ty tady velíš něco o 10 komentářích. Blázen? *udiveně si poklepává na čelo a má oči v sloup) .

Pa pa Lajheril

5 Lupus Lupus | 18. dubna 2008 v 19:47 | Reagovat

krásná kapitola

6 Vina Vina | Web | 18. dubna 2008 v 19:51 | Reagovat

Nádhera, jsem zvědavá jestli se HArry tam něco naučí a pak se vrátí

7 kapi kapi | 18. dubna 2008 v 20:00 | Reagovat

prima kapča, som zvedavá na reakcie rádu, ked Harry zmizol

8 gwindor gwindor | 18. dubna 2008 v 21:21 | Reagovat

Jsem rad ze pribyla nova kapitola, jen by mohla byt o krapinek delsi :-). Moc thx za kapitolu

9 Narnenlos Narnenlos | Web | 18. dubna 2008 v 22:17 | Reagovat

super kapitola!

10 Tamia de Moon Tamia de Moon | 19. dubna 2008 v 11:12 | Reagovat

Tak jsem se přemohla... Dokonce jsem ze své paměti vymámila i jméno tvého blogu, a to už je co říci.  Souhlasím, že je to velmi pěkně napsané, pouze mne zaráží rychlost, jakou se děj posouvá. Já osobně preferuji raději příběhy, jež jsou sice zdlouhavé, avšak podrobnější než tvé... shrnutí.

11 Stesii Stesii | 19. dubna 2008 v 12:34 | Reagovat

mě příde, že to tak rychlí ani moc neni :D zatim sem se ani nedostala k tomu, kde vlastně sou:D

PS: mooooc děkuju za komenty všem :D

12 Pheobe Pheobe | Web | 19. dubna 2008 v 17:11 | Reagovat

Ahojky :) je to velice zajímavý :) už se těšim na to, jak to bude pokračovat :) mimoto, můžu si tě dát k oblíbeným???

13 Stesii Stesii | 19. dubna 2008 v 18:50 | Reagovat

to Pheobe: ale jistě , já si tě taky ráda přidám :)

14 Stesii Stesii | 19. dubna 2008 v 18:55 | Reagovat

ou sry za skomolení ména Pheobe

15 Trilia Trilia | 20. dubna 2008 v 12:23 | Reagovat

Pěkná kapča :-)

16 Anna Anna | 20. dubna 2008 v 13:14 | Reagovat

Pěkný, doufám že se brzy objeví další.

17 kloe kloe | 21. dubna 2008 v 20:35 | Reagovat

je to moc krásné ale prosím moc prosím kapitolku

18 moncakovinka moncakovinka | 18. července 2008 v 21:42 | Reagovat

Super...Dneska to dočtu....

19 Lenka Lenka | 28. října 2008 v 22:09 | Reagovat

Tak tady je připomínka – mě ve tvé povídce chybí barvitější popisy prostředí. Popisy myšlenek a pocitů postav, aby bylo možné se s hrdinou ztotožnit (když vím co prožívá, prožívám to s ním). Kdybych se  propadla do takového prostředí jako Harry, prožívala bych celou škálu pocitů. Divila bych se co se to děje, byla bych zmatená, asi i naštvaná… Harry chtěl zachránit Siriuse, nic o něm neví a nechápu z čeho usoudil, že Voldemort ho třeba už nezabil.

A mimochodem já jsem nikdy nic nenapsala, takže seš na tom líp…

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama