4.kapitola

22. dubna 2008 v 22:23 | Stesii |  -*Harry Potter a moc země*-
tkže (:D) protože komenty píšete poctivě , rozhodla jsem se přidat 4 kapitolu.....opět doufám v co nejvíc komentářů....
PS: Autorovi/autorce nej komentáře věnuji další kapitolku! tk se snažte...
PPS: pravopisných chyb si nevšímejte, opravím je později :)
Už vás nebudu víc zdržovat....pěkné počteníčko!

"Vstávej! Hej, no tak Harry nebo jak se to vlastně jmenuješ!" Zařval mu hned po ránu do ucha povědomý hlas.
"Co je? Kolik je hodin? Kde to jsem? A kdo jsi ty?" Vyjeveně se zeptal mladý muž hnd potom, co se vymrštil do sedu.
"Aha." odpověděl si po chvíli sám pro sebe. "Proč mě budíš tak brzo? Je teprv...."
"Osm hodin ráno. Vím že se ti to asi moc nezamlouvá, ale musíc vstávat, protože ti potřebuju něco říct."
"A to si mi to nemohl říct aspoň o hodinku později?" Zívl Harry a podíval se Chrisovi do očí. Přesně v tu chvíli se stala pro Pottera velmi podivná a ne zrovna příjemná věc. Oslepilo ho velmi ostré světlo a pocítil narustající teplo pronikající zkrz oči do jeho myšlení, vzpomínek, představ...
Teplo uvnitř jeho samého neustále narůstalo, stupňovalo se do té míry, že si myslel, že tu bolest nemůže vydržet. A jako by toho nebylo málo, začínala ho pálit i kůže po celém těle.
Když už byl žár k nevydržení, přehnala se jeho myslí vlna studené vody. Prohnala se mu hlavou a zhasila onen obrovský žár, který ho pomalu, ale jistě ničil zevnitř. Úleva a příjemný chlad zalili celé jeho tělo.
Jeho společník padl vyčerpáním na kolena a po té na všechny čtyři a hlasitě oddechoval, jakoby uběhl maratón. Harry oproti tomu zůstal stát na nohou, protože mu ona vlna nabyla všechny síly a on teď překypoval energií. Sice si toho ani jeden z nich nevšiml, ale v průběhu toho menšího incidentu se kolem nich vysušily všechny květiny, peřiny shořely a dřevo, ze kterého byl všechen nábytek v místnosti, se zkroutilo tím, jak z něj byla vysušena všechna vlhkost.
"Ten žár...to si udělal ty?" zeptal se Harry a naštvaně zíral na Chrise.
"Já-jo." řekl celkem neochotně a ani nezvedl pohled. "Ale muselo to být, promiň. Z vlastní vůle bych to neudělal, ale musí si tím projít každý, kdo se na tohle místo dostane. Chápej, nemůžeme tu nechat žít obyčejného tvora, ani kouzelníka. Ti mají svůj vlastní svět a tady je nechceme. Tento Svět je jen pro bytosti Vyšší a dokonce i pro Nejvyšší stvoření. S tím se kouzelníci, mudlové a dokonce ani žádná kouzelná stvoření nemohou rovnat." po menší odmlce zase rychle pokračoval. "Ještě jednou se ti omlouvám." Dokončil konečně své vysvětlení a teprve potom vzhlédl a spočinul pohledem na Harrym. Vytřeštil oči a vydal překvapený vzdech.
Měl proč se divit. Chlapcovo tělo totiž nabylo svůj pravý vzhled. I když stál Harry nohama pevně na zemi, jeho tělo se díky snaze zabránit bolesti z toho zničujícího žáru proměnilo a vzalo na sebe jednu z jeho pěti přirozených podob, aby se ochladilo.
Tělo Vyvoleného mělo opět jen jeho tvar, ale nebylo na něm ani kouska oblečení. Bylo celé průhledné a proháněly se v něm modré vlnky jako na moři. V nohou a rokou byla voda klidná a vlnila se jen málo, trup a břicho připomínaly nějakou překrásnou klidnou lagunu s temnou a hlubokou vodou. Obličej byl čistě světle modrý a ta barva dala vyniknout nadpozemsky hezkým rysům mladíkovi tváře. Oči zdobila ta nejtemější modř. A v mozkové části hlavy zuřil vír vody a páry, který nesl všechny Harryho pocity a myšlenky.
Vyvolený sám cítil nějakou změnu sebe sama, změnu k lepšímu, ale nevěděl čemu ji přičíst, neviděl svou podobu. Takže se raději zeptal na otázku, kvůli které se v něm vařila "krev". Momentálně spíš voda.
"Tím chceš říct, že si jen čekal, jestli tu bolest vydržím? Chceš mi snad říct, že bys mě klidně zabil, kdybych byl jen obyčejný kouzelník?" křičel naštvaně a Chrise a ten se při tom zvuku ještě více přikrčil a sevřel víčka pevně k sobě, jakoby očekával ránu.
Chris věděl, že se jeho společníkovi nebude jeho odpověď líbit, ale tak to prostě bylo, je a bude a on musí dodržovat předpisy.
"Ano." vypravil ze sebe jedním dechem a potom hned zase pokračoval ve snaze ospravedlnit svoje počínání. "Předpisy jsou předpisy. Kdybych to neudělal já, udělal by to někdo jiný a...."
"To mě nezajímá. Jste stejní jako Voldemort, zabíjíte kvůli rase a původu, i když trochu v jiném smyslu...Nejste o nic lepší než on!" Zakřičel naštvaně Harry a díky psychickému napětí se podstata jeho bytosti změnila na eletricko-vodní.¨Jeho tělo teď spolu s vlnami ovládalo i spousta menší eletrických výbojů. Vlivem jeho doposud neprozkoumané a neznámé síly se venku z čista jasna zatáhla, až doposud blankytná obloha, černými mraky, zablesklo se a současně byla slyšet obrovská rána. Tento výboj eletrické energie totiž udeřil do sousedního domu a ten vzplál. V dalším okamžiku začal oheň hasit prudký déšť.
Chris se vyděšeně podíval ven a hned mu bylo jasné, co se stalo.
"Hlavně se uklidni ano? Copak nevíš, co všechno můžeš způsobit?"
"Cože?" vykoktal zcela zaskočený Harry.
"Ty vlastně nevíš, kdo si. Tím se to vysvětluje...no hlavně v klidu a poslouchej mě ano? Teď půjdeme na snídani a všechno ti vysvětlím.V klidu. Dobře?" navrhl Christian celkem přijatelné řešení situace.
"Dobře. Ale chci slyšet všechno, a to zejména vysvětlení všeho co se tu děje. Něco mi říká, že ty určitě znáš odpověď." souhlasil Potter.
"Na něco ano, ale nejsem žádný bůh, takže nemůžu znát odpovědi na všechno." Vrhnul na Vyvoleného ještě jeden omluvný pohled a vykročil ke dveřím. Harry ho potichu následoval, stále ve své živené podobě.
Vyšli opět do prostorné chodby. Za normálních okolností by byla krásná, prosvětlená a barevná, avšak díky venku stále zuřící bouři, která se určitě nemínila hned tak utišit, byla potemnělá a nehostinná.
Ušli jen několik málo mentrů, a už Chris bral za kliku dalších vyřezávaných dveří.
Hned jak je otevřel, ovanula je oba lahodná vůně čerstvého pěčiva a kávy. Alespoň něco tu bylo stejné, jako doma, pomyslel si Potter.
Místnost kruhovitého tvaru byla hodně prostorná a velikostí připomínala chlapeckou ložnici v Nebelvírské věži. Po celém jejím obvodu bylo spoustu nástěným maleb a reliéfů, znázorňujících zvířata, na Zemi neznámé rostliny a tvory. Okna tu nebyla žádná, ale přesto působyla místnost vzdušným dojmem, což měl asi na svědomí velmi vysoký strop ve výšce kolem čtyř metrů. Uprostřed místnosti stál malý čtvercový stůl akorát pro dva, a na něm byla přichystaná snídaně.
Chris si sedl na jedno zmíst a pokynul Harrymu, aby se taky posadil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Klikněte , že jste tu byli

Here!

Komentáře

1 Pheobe Pheobe | Web | 23. dubna 2008 v 6:50 | Reagovat

Velmi se mi to líbilo. Je to výborný nápad a to, e Chris málem "přiškvařil" Harryho :) Ani se nedivim, že byl rozčilený. Moc se mi to líbilo :)

2 Simple Simple | Web | 23. dubna 2008 v 7:03 | Reagovat

pekná kapitola stesi:) zatiaľ sa to pekne rozvíja, len už by som chcel nejaké to vysvetlenie, čo sa s harrym a stalo. A rozhodne by ma potešila už nejaká ta akcička:), ale to je len môj skromný názor. :D Tak držím palčeky, nech čo najskôr napíšeš ďalšiu, už sa teším....

3 Tamia de Moon Tamia de Moon | 23. dubna 2008 v 14:39 | Reagovat

Zajímavé. Nic moc, ale ujde to. Možná by to potřebovalo trochu víc života (do toho umírání).

4 Anna Anna | 23. dubna 2008 v 15:18 | Reagovat

Jsem zvědavá jak to bude dál.

5 Narnenlos Narnenlos | Web | 23. dubna 2008 v 17:18 | Reagovat

je to fajn, tak honem další kapitoly!

6 Lajheril Lajheril | Web | 23. dubna 2008 v 18:05 | Reagovat

Ohohou!:D klásná kapitolka. Nějak moc rychle přidáváš, né?:D Ale to je dobře!:D Jen aby to šlo takhle rychle aj s HP a ŽJ bo jak se to jmenuje:D. Však víme. Mno ale tohle je klásný, těším se na další kapitolu a nemyslím si, že by to potřebovalo víc " života" zdá se mi to goody. Je to takové... správné. :-)

Papa, Lajherilka *muck*

7 Bufala Bufala | 23. dubna 2008 v 18:58 | Reagovat

honem dalsi ja se uz nemuzu dockat

8 Sue Sue | Web | 24. dubna 2008 v 8:39 | Reagovat

Ahojky. Velmi pěkná kapitola. Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dále. :-) Moc se těším na další. :-) Měj se...

9 Dymer Dymer | E-mail | 26. dubna 2008 v 12:00 | Reagovat

Je to čímdál tím lepší...

10 Sabrine Sabrine | Web | 26. dubna 2008 v 20:52 | Reagovat

Je to moc pěkné :-D

11 elbeteh elbeteh | 27. dubna 2008 v 16:10 | Reagovat

Super povídka, moc se mi líbí. Je to originální nápad. Už se těším na pokračování.

12 Blytonka Blytonka | 28. dubna 2008 v 13:04 | Reagovat

No páni, přečetla jsem si tvoji povídku a moooooooc se mi líbí!!! Oceňuju především originalitu. Jen si nedokážu představit, jak asi Harry vypadá...

13 rikisa rikisa | Web | 30. dubna 2008 v 19:37 | Reagovat

ahojky, promiň, že to píšu sem do komentáře, ale psala si mi, že by ses chtěla spřátelit, moc ráda:-)) napíšu si tě na blog. Měj se, papa

14 Sue Sue | Web | 2. května 2008 v 21:51 | Reagovat

Ahoj, co se děje? Proč se tady nic neděje? Prosím, přidej další kapitolu... Už se nemůžu dočkat...

15 imnetet imnetet | 5. května 2008 v 11:32 | Reagovat

kedy bude kapča?

16 moncakovinka moncakovinka | 18. července 2008 v 21:49 | Reagovat

Prostě nemám slov....Komenty mě zdržujou,tk napíšu až k poslední...Promiň,Stesii..

17 whampingwillow whampingwillow | Web | 20. listopadu 2008 v 12:24 | Reagovat

Je to zatím pěkné, ale mám výhradu, která se mi možná splní, možná splní na dalších kapitolách. Zatím mi tam chybí jiné postavy z HP světa než Harry. Jasně, byli tam BAčka a členové řádu ale toť vše. Většinu doby zatím Harry tráví sám, nebo s tím Chrisem, o kterém nevím co si mám mylset. Tak ale šup na další kapitolu, ať vím jako to teda je:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama