7.kapitolka 1/2

13. července 2008 v 14:51 | Stesii |  -*Harry Potter a moc země*-
po opravdu dlouhé době jsem se dokopala a napsala něco málo k povídce....prosím hodně komentářů, i když je to jen první polovina kapitolky, docela mi dala zabrat.. jen upozornuji že je neopravená, ale snad brzo bude...
yours Stesii

Když Brumbál opouštěl odbor záhad, levitovalo za ním asi patnáct nejvěrnějších smrtijedů obávaného Pána Zla. Všichni byli svázaní a v bezvědomí, většina měla krvavé šrámy nebo jiné následky proběhlého souboje, jako například chybějící končetiny nebo naopak přebývající atd.
Albus si to klidně vykračoval kamennou chodbou až k výtahům, potom nastoupil i se smrtijedy a vyjel až do atria. Opět se ukázal jeho perfektní smysl pro načasování.
Když vystoupil i se svým nákladem z výtahu, stačil jen zpozorovat zelené plameny v krbu a hned věděl, kdo že přichází na ministersvto v tak brzkou hodinu.
Lord Voldemort se rozhodl zkontrolovat práci svých věrných.Chtěl věštbu a Pottera víc než cokoli jiného, ale jeho poskoci se dlouho nevraceli, takže se rozhodl vzít situaci do svých rukou, kterým jako jediným věřil.
Když se ale ocitl na ministerstvu , čekalo ho ne zrovna příjemné překvapení v podobě samotného Albuse Brumbála. I když jeho přítomnost sama byl dost odrazující od jeho úmyslů, ještě víc ho rozzuřila hrobada pomlácených neli polomrtvých smrtijedů. Sjel tu odpudivou hromadu u Brumbálových nohou jedním ze svých speciálních vražedných pohledů a pak se rozzuřeně podíval na bradavického ředitele. Jeho ledový hlas přetékající zlobou se nesl ztichlou hlavní halou ministerstva.
"Zdravím vás , Brumbále. Jak vidím, odvedl jste slušnou práci. Rozhodně nejste tak mírumilovný jak se snažíte vypadat."
"Taky tě rád vidím, Tome. Ano, přiznávám se, neovládl jsem se a nijak zvlášť toho nelituji. Ovšem tobě se divím. Není zrovna nejrozumější chodit na ministerstvo kouzel a riskovat, že Popletal konečně uzná tvůj návrat..."
"Taky tu nejsem pro nic za nic. Ovšem Brumbále, velice by mě zajímalo, kde schováváte toho svého Zlatého Chlapce. Jistě víte o našem minulém setkání...chtěl bych ho zase vidět." řekl Raddle a rádoby nevině se podíval na svého soka. Jeho hlas byl jedovatý, jako ten nejprudší jed.
Bradavickému řediteli se, při zmínce o Harrym, na okamžik v očích zableskla jiskra nefalšovaného hněvu.
"O mladého pana Pottera neměj obavy, Tome." doporučil mu, i když on sám jich momentálně měl plnou hlavu. Zase se v něm začal ozývat onen vztek a bezmoc, kterou už dlouho nepocítil a potřeboval si ji na někom vybít. Zcela něčekaně vyslal na Voldemorta kletbu z bílé magie. V okamžiku se zablesklo a Raddle, který se nestihl vzpamatovat a kletbu odrazit, ležel na mramorové podlaze, kam ho kletba odhodila. Z úst mu vytékal pramínek krve a snažil se popadnout dech.
"Takovou zákeřnost bych od vás nečekal Brumbále!" zachrčel ze svého místa Voldemort a zvedl se i přes bolest na všechny čtyři. To už ho ale opět trefila další kletba z Brumbálovi hůlky a odmrštila ho na krbovou římsu za ním, od které se odrazil a dopadl tvrdě na zem. Rozhodně to nebylo příjemné přistání.
V tom se začínal ozývat hukot letaxu, jak se kouzelníci začali dostavovat do práce. Mezi nimi se objevil i samotný ministr kouzel Popletal. Všichni, co zpozorovali onu scénu před sebou, strnuli šokem a překvapením. Mezi lidmi se začala šířit ona děsivá zpráva.
"To je ON!"
"Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit se vrátil!"
"Brumbál měl zase pravdu."
"Já jsem mu věřila!"
"Ministr je k ničemu a Denní Věštec zrovna tak! Celou tu dobu nám lhali."
"Potter je skutečný hrdina, pokud je pravda to, co se stalo při turnaji."
Tyto výkřiky i rozhovory se začali ozývat doted tichým atriem. Korenelius Popletal se ale nezmohl na slovo, jen nevěřícně civěl na Brumbála, Voldemorta a hromadu smrtijedů.
Ve chvíli, kdy Brumbála vyvedlo z míry množství příchozích a přestal se mu plně věnovat, Pán Zla využil příležitosti a zbaběle se přemístil. Moc dobře věděl, že by neměl šanci ani proti řediteli samotnému, natož celému ministerstvu. Své smrtijedy jim ale nechal napospas. Stejně je zase naivně zavřou do Azkabanu a nebude problém je opět osvobodit. To si ovšem jenom myslel....
Ozvalo se charakteristické puknutí a Lord Voldemort zmizel z ministerstva kouzel. Zanechal po sobě jen pár kapek krve na vyleštěné podlaze a vyděšené, překvapené a v některých případech i šokované pracovníky ministerstva.
Brumbál se naštvaně podíval na místo, kde ještě před okamžikem ležel jeho jeho sok. Když ale uviděl pár kapek jeho krve, rychle je pomocí kouzla přenesl do vyčarované křišťálové lahvičky a začaroval je kouzlem pro uchování. Po té se se zadostiučiněním podíval na to, co zbylo ze Smrtijedů. Jediným mávnutím hůlky je odeslal na bezpečné místo a pak došel rázným krokem k Popletalovi. Ten se teprve ted vzpamatoval a chtěl něco namítnout, ale zarazil ho už jen samotný pohled do ředitelových rozzlobených očí.
"Tohle jste chtěl, Korneliusi? Kvůli tomu, že jste nebyl schopen celý rok nic dělat a jen jste pomlouval mě a pana Pottera, zemřel člověk. Jste spokojený?!" nepříčetně řval Brumbál. Takhle rozzuřeného ho snad ještě nikdo neviděl a také neuvidí. Ten věčně klidný člověk, který vždy zůstával rozvážný a měl odpověď a řešení pro každou situaci se už prostě neudržel a vybuchl. Vzduch kolem něj rezonoval dosud skrytou mocí a vypadalo to, jakoby vyrostl o dobrých několik centimetrů, na rozdíl od Popletala, který se před ním jakoby scvrkával.
"Já-já...neměl jste důkazy!Co jsem měl tedy dělat? A o kom to mluvíte? Kdo ze-zemřel??"koktal naprosto vykolejený ministr.
"Měl jste zapojit zdraví rozum, Kornelie. A k vaší další otázce....Byl to člověk, na kterém mi opravdu hodně záleželo. Toho, jak jste se zachoval budete ještě hodně litovat, to mi věřte. A teď mě omluvte, mám práci." odpověděl ředitel školi čar a kouzel v Bradavicích a s těmito slovy se otočil a rázoval si to ke krbu. Nabral si do hrsti letax a v zápětí ho pohltily zelené plameny.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 landry landry | 13. července 2008 v 15:25 | Reagovat

konečně jsem se dočkal...:-)

kapča výborná, takovou zákeřnost bych od brumlika nečekal...:-(

doufám že brzy přibyde zbyteček. páá :-D:-D:-D

2 Sue Sue | Web | 13. července 2008 v 18:07 | Reagovat

Ahojky,

jupí! Konečně je tady nějaká novinka! :-) Kapitola je báječná! Moc se těším na druhou část! Snad bude brzy. :-)

Měj se a užívej prázdnin! :-)

3 Anna Anna | 13. července 2008 v 19:11 | Reagovat

Paráda těším se na pokračování, snad přibyde brzy.

4 Ciaky Ciaky | 13. července 2008 v 20:15 | Reagovat

pěkný kapča těším se na zbytek .

5 fox fox | E-mail | 13. července 2008 v 23:19 | Reagovat

jo skvela kapitola

6 Libor Libor | 14. července 2008 v 23:47 | Reagovat

výborná kapča.... bude brzy další??

7 nel.m nel.m | 15. července 2008 v 8:24 | Reagovat

super kapča, ale kdy bude další?

8 Simple Simple | Web | 15. července 2008 v 12:38 | Reagovat

hehe... také dumbledora som ešte nikde nezažil, je to zaujímavé pozerať na to, ako tých smrťožrútov pokántril:P. Len mám asi dve výhrady, ak mi to prepáčiš. Takže prvá: hneď na začiatku kapitoly bolo: chybějící končetiny nebo naopak přebývající atd., tam ma vyviedlo z mieri práve to atď, nezlosti sa, ale nejak sa mi nehodí dávať takú skratku do príbehu, je to akoby si usekla dej. A tá druhá: Trošku ma prekvapilo aj to, ako si Dumby poradil s Voldíkom. Veď, riaditeľ už má svoje roky a aj sám v knihách spomínal, že už nie je to čo býval. Nechce sa mi veriť, že tak ľahko zametol s voldíkom podlahu. Keby bol fakt tak silný, tak by Harry Potter vlastne ani nebol potrebný v celej knižke? Čo ty na to? Ber to ako priateľskú radu, pretože mne sa tá kapitola strašne páčila a som rád, že si si dala tú námahu a napísala ju. Viem aké to je, keď sa človeku nechce písať:D:D:D

Dúfam, že pokračovanie kapitoly na seba nenechá dlho čakať+ oceňujem aj design tvojho blogu, nebol som na ňom už dlhšie, keďže si napísala, že kapitolu tak skoro nepridáš...Pa

9 fox fox | E-mail | 15. července 2008 v 22:43 | Reagovat

už se tešim na dalsi

10 rossy rossy | E-mail | Web | 16. července 2008 v 13:20 | Reagovat

Ahoj Stesi,jsem ráda,že jsem se tu jukla.Bezva kapitolka a jen doufám,že bude brzy další.A Voldy ať přitvrdí na kalibru:)Jinak super a těším se na pokráčko

11 moncakovinka moncakovinka | 18. července 2008 v 22:14 | Reagovat

Stesii,dnes jsem poprvé projela tvůj blog a přečetla si tvé drabbles,kapitolky atd...okomentovala jsem to..A teď k tvé povídce...Je super!Jsem ráda,že tě Lajheril donutila psát,jsi talent a tvá povídka je opravdu výjmečná...Tvoje začíná,Lajina končí (ale určo bude další)...s radostí a očekáváním se budu vrhat na nové kapitolky,budeš ze mě mít věrnou čtenářku...Pa...PS:Bylas na koncertu Avril?!??

12 Stesii Stesii | 19. července 2008 v 9:43 | Reagovat

moncakovinka : moooc děkuju za koment a to nejen tobě , ale všem co si dali tu práci a napsali pár slov, moc mě to potěšilo a už se pracuje na druhé polovině kapitolky, ve které se dozvíte.......:D:D mno to si ještě chvilku počkáte...

ale JÁ a Nejít na koncert?! to snad ani nejde...miluju Avrilku :D jasně že jsem tam byla, stála sem od ní asi na 2 metry, takže...:D tys tam taky byla??

13 moncakovinka moncakovinka | 19. července 2008 v 10:28 | Reagovat

to Stesii: nene,já ne...Jen mě to tak napadlo...ale byla tam kámoška a prý super...Tak to je super,že pokráčko se blíží...Moc se těším!

14 Stesii Stesii | 19. července 2008 v 10:52 | Reagovat

mno super to teda bylo, my The best damn day :D :D mno nic, nebudu se vykecávat a du psát , at máte radost:D

15 Lajheril Lajheril | 28. července 2008 v 12:05 | Reagovat

To moncakovinka: =D Dyť  jsem ti říkala, že tam Stesiinka jde!!! *ublíený kukuč * =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama